Účinky
Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách nastupuje takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí uživatelé jej nemusí vnímat. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). V případě, že se marihuana jí, nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (dvanáct hodin i více). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.
Kromě rekreačního užívání je konopí často využíváno i pro své terapeutické efekty, které zahrnují léčení a mírnění nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv, především antikancerální chemoterapie a léčebného ozařování nádorů. Marihuana je prokazatelně: sedativum, superfaciální neuroleptikum, antiemetikum, spasmolytikum, bronchospasmolytikum, kardiokorigens. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, nutkání ke zvracení, deprese, křeče, bolesti kloubů a páteře, alergie a některé psychotické stavy. Dále potlačuje symptomy např. Parkinsonovy choroby, Alzheimerova syndromu, roztroušené sklerózy, tachykardie, anginy pectoris, migrény, insomnie, katalepsie, maniodeprese, epilepsie, dystonie, anorexie, glaukomu. V posledních letech se úspěšně používá pro léčbu takřka všech druhů rakoviny. Léčení konopím je důležité i při nerovnováze endogenního canabinoidního systému v humánní i veterinární medicíně. Konopí má antibakteriální, fungicidní a virostatické účinky. K medicinálním účelům ovšem nejde marihuanu kouřit, neboť při tomto způsobu požití se 97% účiných látek spálí. K léčení se používá především jako konopný výtažek, více známý jako hašový olej perorálně nebo sublinguální spray, protože se dobře vstřebávají přes ústní sliznici. Dají se vyrábět i rektální čípky, kanabinoidy se vstřebávají i sliznicí konečníku. Pro mnoho onemocnění a potlačení symptomů se používá i přímé vdechování odpařované marihuany, tzv. vaporizace. Pro léčebné účely se používá marihuana s co nejvyšším obsahem THC (až 20%) a doprovodných látek. Nejlepší výsledky se dosahují při použití prošlechtěných variet a subvariet Cannabis indica. Evropskou Unií povolené odrůdy technického konopí (týká se i ČR od roku 1999) Cannabis sativa, nemají pro léčení prakticky žádný význam kvůli nízkému obsahu THC - do 0,3%. Pro výrobu léků je nutný obsah THC minimálně 8 %.
U některých lidí droga vyvolává pouze slabý účinek, popřípadě ho nevyvolává vůbec. Kouření zvyšuje riziko bronchitidy a jiných plicních onemocnění. Pravidelní uživatelé bývají apatičtí a letargičtí, zanedbávají svou práci i osobní vztahy. Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie nebo schizofrenie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým účinkům. Zvyšuje a následně snižuje krevní tlak a zvyšuje tepovou frekvenci srdce. Existuje teorie, podle kterých u mužů snižuje plodnost, ale ta není všeobecně přijímána. Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v tukové tkáni. Uživatelé mají často hyperemi spojivek (zarudlé oči) a vyskytuje se i mírné koktání či zadrhávání při mluvení. Dosud není znám případ smrti z předávkování.